Dne 23. 11. se třídy 9. A a 9. B s doprovodem paní učitelky Lehečkové a paní učitelky Hudečkové účastnily projektu Legiovlak, který se snaží přiblížit historii, život a odkaz československých legionářů v průběhu 1. světové války a v době po ní.
Celé prohlídky probíhaly ve vagónech onoho vlaku, kde bylo možno chodit jednotlivě či s průvodcem každou celou hodinu. Po příchodu na vlakové nádraží ve Vimperku se nás ujal mladý, na první pohled seriózní průvodce v pěkné, pravděpodobně renovované, uniformě. Okamžitě jsme začali s prohlídkou prvního vagónu. Zde jsme mohli vidět samotné ubytování vojáků v tzv. těplušce, jak se ubytovací vagóny nazývaly, jelikož měly sice jednoduché, ovšem funkční zateplení (např. z vlny či slámy). O historii a jednotlivých vagónech nám povídal průvodce přímo v nich. Kromě jeho komentáře byly všude po vagónech rozmístěny i bannery s texty a obrázky a vitríny s dobovými věcmi. V dalších vagónech – důstojnických, spojovatelských či lékařských – jsme se vždy dozvěděli zajímavé příběhy právě ze života legionářů, např. jejich velmi zajímavé toaletní návyky. V předposledním vagónu, který byl „opevněn“ kameny, které byly nasypány mezi dvě zdi vagónu, aby tudy neprošly střely, jsme měli možnost vidět kulomety a dělo té doby. Vše bylo opět doplněno skvělým komentářem. Samotný vagón byl tedy v době útoku důležitým úkrytem před nepřítelem. Obvykle byl i tím posledním, co nepřítel před úmrtím zřel, jelikož okénka a kulomety byly nepřemožitelná kombinace.
V posledním vagónu, který byl i obchodem se suvenýry, jsme dostali možnost zeptat se a zjistit, jestli některý z našich předků nebyl součástí legií. Budu psát za všechny, když napíšu, že se nám Legiovlak moc líbil a neváhali bychom jít znovu. Jsme moc rádi, že jsme byli poučeni o tak významných činech, které pro nás naši odvážní předci podstoupili.
Vojtěch Jirkovský 9. B