Olympiáda v českém jazyce

Je soutěž určená žákům 8. a 9. tříd, kteří prokazují své dovednosti v českém jazyce. V letošním školním roce se školního kola této soutěže zúčastnilo opravdu hodně zájemců o český jazyk, celkem se zapojilo do soutěže 43 žáků. Součástí olympiády je jednak část gramatická, kdy soutěžící mají pracovat s textem, upravovat slovosled, určovat správné tvary slov, vysvětlovat významy slov apod. Druhou částí této soutěže je slohový úkol, kdy žáci mají vypracovat sloh na určité téma. V letošním roce bylo zadané téma „ Tahle písnička se mi líbí“, které mohli soutěžící zpracovat libovolnou formou. Tento slohový úkol činil mnohým obtíže a někteří žáci sloh vůbec nevypracovali.

Zveřejňujeme zde práci vítězky školního kola Anežky Štouralové, žákyně 8. B

Tahle písnička se mi líbí

Před dávnými časy, za sedmero horami a sedmero řekami žil jeden velice smutný člověk. Byl smutný, protože mu zemřela manželka. Nic ho už nedokázalo rozveselit, ani jeho půlroční syn Jan. Celé dny jen chodil po bytě a říkal si: „ Můj život už nemá cenu, nebýt mého syna, tak se oběsím.“ Moc rád vzpomínal na písničku, kterou jeho manželka uspávala jejich synka. I když by to nikomu za žádnou cenu neřekl, každý večer ji tajně poslouchal pod oknem. Strašně se mu líbila, a když ji slyšel, byl šťastný.

Léta ubíhala, a když bylo Janovi šest let, přestěhovali se do města. Jan nevěděl, proč je jeho otec stále smutný a nechce chodit mezi lidi. Brzy si ale všiml, že se mu oči zalily slzami vždy, když slyšel nějakou píseň.

Nedaleko jejich domu byl kostel, kam Jan velmi často chodil. |Líbily se mu písně, které se tam zpívaly. Zvláště jednu si oblíbil. Vždy, když ji slyšel, rozlilo se mu zvláštní teplo u srdce a vzpomněl si na maminku.

Když skončil školní rok, Jan měl na vysvědčení samé jedničky. Za to mu jeho otec slíbil, že s ním půjde, kam bude chtít. Jan ho zavedl do kostela, kde byla právě mše. Otec z toho moc nadšený nebyl, ale Jan mu řekl: „ Tati, počkej ještě chvíli, budou hrát písničku, která se mi moc líbí.“ A v tom se celý kostel rozezněl zpěvem té písničky a Janův otec si vzpomněl na všechny večery, kdy tuto píseň zívala Janovi jeho žena. Ze snění ho vytrhl Jan :

„Tatí, to je ta hezká písnička, že se ti také líbí?“ A jeho otec mu odpověděl: „Ano, ta písnička se mi moc líbí ….