1.Pravidla hodnocení a klasifikace žáků základní školy
a)Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:
1 – výborný
2 – chvalitebný
3 – dobrý
4 – dostatečný
5 – nedostatečný
Při hodnocení prospěchu žáka může být u žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech použito slovní hodnocení. O slovním hodnocení žáka rozhodne ředitelka školy na základě návrhu učitele a žádosti zástupce žáka. Slovní hodnocení musí být napsáno tak, aby bylo možné převést ho do klasifikace v případě přestupu žáka na jinou školu nebo pro účely přijímacího řízení a pro účely stanovení celkového prospěchu žáka.
b) Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:
1 – velmi dobré
2 – uspokojivé
3 – neuspokojivé
c) Celkový prospěch žáka je hodnocen v prvním až devátém ročníku těmito stupni:
prospěl s vyznamenáním prospěl neprospěl
Žák je hodnocen stupněm:
– prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 nebo tomu odpovídající slovní hodnocení a jeho chování je velmi dobré
– prospěl, není –li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný nebo tomu odpovídajícím slovním hodnocením
– neprospěl, je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný nebo tomu odpovídajícím slovním hodnocením
Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:
pracoval úspěšně pracoval
Předmět náboženství se klasifikuje.
Do vyššího ročníku postoupí žák
– který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn
– žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník,a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka
– žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka
a) Nelze –li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení l. pololetí. Nelze-li žáka hodnotit na konci 2. pololetí, určí ředitelka náhradní termín hodnocení nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník.
b) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti.
c) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
d) Ředitelka školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
e) Žák, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, může po splnění podmínek stanovených zákonem č. 561 / 2004 sb. a na základě žádosti jeho zákonného zástupce pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne 18. roku věku
2. Opravné zkoušky
a) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
b) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
c) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
3 Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami
a) U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.
b) Dětem a žákům, u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu školní docházky věnovat speciální pozornost a péči. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv.
4. Ukončení základního vzdělávání
a) Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého ročníku základního vzdělávání. Tato vysvědčení jsou opatřena doložkou o získání stupně základního vzdělání.
b) Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku.
5. Výchovná opatření
a) Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.
b) Ředitelka školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
c) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění.za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
d) Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
– napomenutí třídního učitele
– důtku třídního učitele
– důtku ředitele školy
e) Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.
f) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.
g) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do katalogových listů.
Ve Vimperku dne 1. 9. 2006
Mgr. Dagmar Rückerová
ředitelka školy