(7. 3. 1850 – 14. 9. 1937)
Dne 14. září před sedmdesáti lety skončil svou životní pouť první československý prezident, jehož jméno nese ve svém čestném názvu naše základní škola. Narodil se v Hodoníně v prosté rodině a v mládí a v mládí se pohyboval většinou na Moravě a ve Vídni. Když Tomáš Masaryk maturoval, bylo mu dvaadvacet let, univerzitu skončil v pětadvaceti, poté získal doktorát z filozofie. Po této studijní štrapáci by se možná mohl věnovat prázdninovému lenošení, ale toužil po dalším vzdělání…
Představme si, že je 19. století a lidstvo je zatím poměrně spoře vzdělané. Neví nic o vynálezu letadla, televize, mobilu, internetu, diskotéky a jiných epochálních vymožeností. Být in – dnes znamená mít poslední model mobilu a značkové, mírně rozedrané džíny, být in – za časů mladého Masaryka znamenalo citovat Kanta, recitovat Hálka, něco vědět, umět a znát. To bylo tehdy v módě. Ale i tenkrát se vědělo, že cesta k vědění je lopotná a špatně honorovaná.
V roce 1877 patří Masaryk k cechu kantorskému a promýšlí osnovu své habilitační práce v Penzionátu v Lipsku. Zde poznává svou budoucí manželku Charlotu Garriquovou. Ukončila hudební konzervatoř a vynikala krásou, skromností, plachostí i uměním naslouchat. O přízeň Miss Gariquové usiloval Masaryk od prvního dne, kdy jí byl představen. Habilitační práci přerušil a hlavně se staral, jak být sličné Charlotě nablízku, neboť se osudově zamiloval. Sdělil Charlotě své city, ale přestože ona jeho lásku zpočátku neopětovala, rozhodl se o ni bojovat. Svatba se konala 15. března v Brooklynu.
Masaryk přijel do Ameriky, jak se říká, s prázdnou kapsou. Tchán, ředitel pojišťovny, do této kapsy vložil 3 000 marek a dva lístky na cestu do Vídně, kde novomanželé začali svůj nový, svízelný, ale i šťastný a krásný život. U Masaryků tehdy nebyl nadbytek peněz, zato byt byl plný knih, barev a tónů. Manželé muzicírovali, Charlota hrála na klavír a pan profesor prý docela obstojně na housle. Masarykovi měli čtyři děti – dcery Alici a Olgu, syny Herberta a Jana.
V roce 1882 přišel Masaryk do Prahy jako muž imponujícího světového rozhledu, v němž získala Karlova univerzita vítanou posilu. Věda v Masarykově pojetí má daleko k akademickému odborničení, ale má sloužit člověku a celé společnosti. Kolem roku 1900 vstoupil Masaryk do politiky a založil realistickou stranu. Po vypuknutí 1. světové války rozpoznal, že přišla chvíle k dosažení české politické svébytnosti. Národní shromáždění svěřilo Masarykovi ihned po skončení světové války prezidentský úřad.Této pocty se dočkal ještě třikrát.
Masaryk se stal významnou osobností nového státu a zasloužil se o vybudování parlamentní demokracie. Prezidentské funkce se vzdal ze zdravotních důvodů na sklonku roku 1935 a svůj život dožil na zámku v Lánech.
Mgr. Dagmar Rückerová
Prameny
Vítězslav Houška, T. G. Masaryk myslitel a státník, Paris 2007
Vítězslav Houška, Lidé kolem T. G. M., Paris 2006
Petr Čornej, Panovníci českých zemí, Fragment 1994