Vzpomínkový akt na počest Václava Havla

Na Základní škole T.G.Masaryka Vimperk proběhl na první den vyhlášeného státního smutku 21.12.2011 vzpomínkový akt na počest Václava Havla, prezidenta a dramatika. V krátkém proslovu byly připomenuty důležité mezníky Havlova života a jeho zásadní role při prosazování principů demokracie v naší zemi. Památka Václava Havla byla uctěna přítomnými minutou ticha. Vzpomínkového aktu se zúčastnili zaměstnanci školy a hosté, mezi nimiž nechyběla Ing. Jaroslava Martanová, místostarosta města Vimperk.

Osobnost Václava Havla byla připomenuta také žákům školy ve vyučovacích hodinách. Více zde »

VÁCLAV HAVEL

5. 10. 1936 – 18. 12. 2011

Rodina

Otec Václav Maria Havel – pražský stavební podnikatel, který postavil vilovou čtvrť na Barrandově a slavné Barrandovské terasy

Matka Božena Havlová – dcera československého diplomata Huga Vavrečky

Dědeček Václav Havel – tvůrce pražského paláce Lucerna

Strýc Miloš Havel – výrazná postava rodiny, významný český filmový magnát, zakladatel filmových ateliérů

Bratr Ivan Havel – technik, kybernetik, filosof

Manželka Olga Havlová roz. Šplíchalová – vyučila se v Baťových závodech, Václava Havla potkala coby uvaděčka v Divadle Na zábradlí, provdala se za V. Havla v roce 1964. Vydávala Originální Videojournal, jako první dáma založila Výbor dobré vůle. Zemřela 27. 1. 1996 ve věku 63 let

Druhá manželka Dagmar Havlová roz. Veškrnová – působila jako divadelní a filmová herečka, za V. Havla se provdala roku 1997

Období, kdy si Václav Havel s režimem zatím ještě nezadal

1951 – 1955 – studium oboru chemický laborant

1955 – literární debut v časopise Květen

1957 – 1959 – základní vojenská služba u ženistů v Českých Budějovicích

1960 – jevištní technik v pražském Divadle Na zábradlí

1963 – uvedení první Havlovy hry v Divadle Na zábradlí Zahradní slavnost

1965 – premiéra hry Vyrozumění

1967 – kritický Havlův projev na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů

1968 – pobyt v USA, setkání s Jiřím Voskovcem

Léta stíhání

1969 – Havlovo poslední veřejné vystoupení před nástupem normalizace v Ostravě

1972 – organizuje petici československých spisovatelů za amnestii pro československé politické vězně

1974 – 9 měsíců pracuje v trutnovském pivovaru

1974 – zakládá samizdatovou edici Expedice

1976 – organizuje protesty proti zatčení rockové skupiny The Plastic People

Leden 1977 – spoluautor Charty 77, která vyzývá vládu ČSSR, aby se držela mezinárodních závazků o dodržování lidských práv

Leden – květen 1977 – vyšetřovací vazba, v říjnu odsouzen za poškozování zájmů republiky podmínečně

1978 – zakládá Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), od listopadu pod dohledem StB

1979 – odsouzen na 4,5 roku nepodmínečně za podvracení republiky, ze zdravotních důvodů přerušen výkon trestu roku 1983

1982 – oceněn v nepřítomnosti čestným doktorátem univerzity v Torontu, postupně získává i další čestné doktoráty světových univerzit

1988 – veřejné vystoupení v Lipnici nad Sázavou na folkovém festivalu, projev na manifestaci k Mezinárodnímu dni lidských práv v Praze

16. 1. 1989 – zatčen na demonstraci na Václavském náměstí a v únoru odsouzen k 9 měsícům nepodmínečně, v květnu podmínečně propuštěn a připravuje petici Několik vět

19. 11. 1989 – iniciátor a spoluautor úvodního prohlášení Občanského fóra

Z disidenta prezident

29. 12. 1989 – zvolen prezidentem Československa

Leden 1990 – vyhlásil kontroverzní všeobecnou amnestii, jako první evropský státník pozval na soukromou návštěvu tibetského dalajlámu

5. 7. 1990 – podruhé zvolen československým prezidentem

26. 1. 1993 po zániku Československa zvolen prvním českým prezidentem

Leden 1994 – návštěva ČR amerického prezidenta Billa Clintona

9. 12. 1997 – přednesl před senátory a poslanci tzv. rudolfínský projev, kterým kritizoval vývoj v ČR

13. 12. 1997 – převzal oficiální pozvání ke vstupu do EU v Lucembursku

20. 11. 1998 – podruhé zvolen českým prezidentem

26. 2. 1999 – podepsal listinu o vstupu ČR do NATO

17. 11. 2002 – nad Pražským hradem se rozzářilo obří neonové srdce výtvarníka Jiřího Davida