Historie jako prostor k setkávání je projekt EU, který ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích organizuje Universität Passau. Součástí jsou školní setkání bavorských a českých tříd.
Dne 1. 6. 2017 se uskutečnilo školní setkání vybraných žáků 8. a 9. tříd naší školy s žáky bavorské školy z Bad Griessbachu. Cílem bylo navázání kontaktů, konverzace v německém a anglickém jazyce, seznámení se s historií Vimperk – zejména s historickými obdobími, kdy byl Vimperk důležitým centrem obchodu a průmyslu (Zlatá stezka, firma Steinbrener). Vše bylo zaměřeno na geografické souvislosti – propojení s bavorským prostorem, aktivní seznámení s hlavními vimperskými památkami a s jejich historickou i současnou rolí (zámek, pozůstatky Zlaté stezky, hřbitov a hroby významných osobností, náměstí, rodný dům J. Steinbrenera, bývalé tovární budovy firmy Steinbrener), seznámení se s německou historií města.
Setkání díky krásnému počasí se uskutečnilo na školní zahradě. Na začátku proběhlo seznámení, po té žáci se rozdělili do pracovních česko-německých skupin. Následoval společný oběd ve školní jídelně. Odpolední program byl zaměřen na praktické dovednosti, kdy pracovní skupiny žáků plnily na stanovištích po městě společné historické úkoly, konverzovali v německém a anglickém jazyce. Žáci si zdokonalili sociální dovednosti, kdy se starali o německé hosty, byli jim průvodci po městě.
Setkání se vydařilo, díky skvělé organizaci, kterou zabezpečil realizační tým z obou výše uvedených univerzit, vstřícnému přístupu žáků a krásnému červnovému počasí.
Hlavním organizátorům projektu jsme položili 3 otázky:
1. Pár slov o projektu
2. Jak se sestavuje tým a realizuje program?
3. Jaké jsou Vaše dojmy z realizace na ZŠ TGM Vimperk
Pan Miloslav Man, Univerzita Pasov, katedra didaktiky dějepisu
1.Cílem projektu „Historie jako prostor k setkávání“ je umožnit žákům, studentům a učitelům z českého a bavorského příhraničního regionu setkání na zajímavých historických místech. Při těchto setkáních se jednak doví něco o pestrých česko-bavorských dějinách, a především se blíže poznají a naváží mezi sebou kontakty.
2. Projektový tým je sestaven z pracovníků Univerzity Pasov a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kteří se zabývají historií a jejím zprostředkováváním. Někteří jsou historici, někteří vystudovaní učitelé a někteří obojí. Většina z nich ovládá češtinu i němčinu, takže mohou vést pedagogické programy v obou jazycích.
3. Setkání žáků ZŠ TGM a reálné školy Baf Griesbach Ve Vimperku bylo zalité sluncem, a to doslova i přeneseně. Žáci se do programu a do plnění jednotlivých úkolech spojených s odpolední hrou zapojili s velkou vervou. V některých skupinkách fungovala komunikace jako mezi starými dobrými přáteli, někde to trochu vázlo, ale tak to chodí i v běžném životě. Žáci z Bad Griesbachu byli chvílema evidentně až zaskočeni mírou pohostinnosti, které se jim na ZŠ TGM dostalo, a z Vimperka si určitě odvezli pěkný zážitek. My jako zaměstnanci projektu se do Vimperka určitě zase rádi vrátíme, protože jsme přesvědčeni o tom, že jeho zajímavá historie si zaslouží více pozornosti.
Mgr. Kateřina Pražáková, Ph.D. Jihočeská univerzita České Budějovice, Historický ústav
1. Projekt Historie jako prostor k setkávání – mimoškolní místa výuky v česko-bavorském příhraničí se obrací ke studentům univerzit a žákům základních i středních škol, kteří se chtějí dozvědět více o svých sousedech za blízkou hranicí. Probíhá od července 2016 do června 2019 a nabízí několik typů aktivit. Pro středoškoláky a žáky základních škol jsou připravena setkání na zajímavých historických místech, která mohou objevovat společně s vybranou německou třídou. Vysokoškoláci se opět setkávají při společných workshopech a mediálních seminářích, během nichž vytváří se svými německými kolegy historické příběhy a malé dokumentární filmy o soužití na česko-německé hranici. Pro učitele pak připravujeme publikaci, jež by zahrnovala zajímavé výukové materiály.
Více najdete zde.
2. Aktivity celého projektu jsme sestavovali v zimě 2015/2016. Navázali jsme na dlouholetou spolupráci mezi Jihočeskou univerzitou a Univerzitou Pasov. Na německé straně bylo sestavení projektového týmu jednoduché, neboť pokračovali ti kolegové, kteří měli za sebou úspěšnou realizaci dvou předchozích společných projektů: prof. Andreas Michler, Miloslav Man, Diana Stock-Megies a Dorothee Ahlers. Kolegyně Ahlers se ovšem po několika měsících přestěhovala a naši němečtí kolegové dělali výběrové řízení, které vyhrála Judith Rösch. Na české straně rozhodoval o složení projektového týmu ředitel Historického ústavu prof. Václav Bůžek. Jako vedoucí vybral mne a doporučil mi Marii Talířovou, která vystudovala historii na univerzitě v Mnichově. Ve volbě třetího člena mi ponechal volnou ruku a já se obrátila na kolegu Michala Morawtze, jenž dokončuje doktorské studium historie na Jihočeské univerzitě a pracuje na českokrumlovské pobočce Státního oblastního archivu Třeboň.
Když připravujeme jednotlivá setkání, soustřeďuje se zpravidla pasovský tým na dopolední jazykovou animaci a seznamovací hry, v jejichž vedení má zvláště Miloslav Man velkou praxi. Český tým pak často organizuje odpolední poznávání daného historického místa. Právě v případě vimperského setkání však pocházela i odpolední hra z dílny našich pasovských kolegů a budějovický tým se staral pouze o její zdárný průběh na jednotlivých stanovištích. Měli jsme totiž za sebou náročnou přípravu setkání univerzitních studentů v Pasově, týdenní mediální seminář a ještě setkání dvou gymnázií v Českých Budějovicích.
3. Z mého pohledu se setkání ve Vimperku vydařilo. Hodně k tomu přispělo krásné počasí a možnost využít zahradu u Základní školy TGM Vimperk. Osobně jsem před setkáním znala jen paní učitelku Vladislavu Lehečkovou a příjemně překvapilo, že také z Realschule Bad Griesbach přijeli moc sympatičtí učitelé, kteří žákům pomáhali překonávat rozpaky. Ty jsou u mladších žáků vždy silnější než u maturantů. Během dopoledne ovšem vymizely a všichni se skvěle bavili, když napodobovali les, koně či strašidla, zatímco kolega vyprávěl legendu o Stilzelovi. Potěšilo mne také, že se značné části programu zúčastnila paní ředitelka.
Odpoledne jsem měla na starost stanoviště, na němž si měly smíšené česko-německé skupinky představit podobu vimperského náměstí v 16. století. Jak tudy procházely karavany soumarů s nákladem, co volali, dělali, co bylo cítit. Žáci řešili tento úkol velmi svědomitě – a někteří kluci i hodně vtipně. A já jsem měla zvláštní radost z těch skupinek, které se opravdově sžily a dobře se bavily.
Vladislava Lehečková